Připomínáme si patnáct let od jarní povodně v roce 2006

Povodně na přelomu března a dubna v roce 2006 patří svým rozsahem i škodami k největším povodním v moderní historii České republiky. Způsobila je kombinace vydatných srážek a prudkého oteplení, které vedlo k rychlému tání bohaté sněhové pokrývky. Letos si připomínám patnáct let od této události. 

Náhlé oteplení a vydatné srážkové činnosti, zejména ke konci března 2006, způsobily rychlé odtávání sněhové pokrývky. Důsledkem toho došlo ke značným nárůstům průtoků na vodních tocích. Ve dnech 26. 3. až 3. 4. 2006 byly na území ve správě Povodí Moravy, s. p. zaznamenány dvě povodňové vlny.

Již od 26. 3. 2006 docházelo k vzestupům hladin některých vodních toků s dosažením stupňů povodňové aktivity (SPA). Od 27. 3. do 29. 3. docházelo vlivem dalších vydatných srážek k razantním nárůstům průtoků. Ve většině sledovaných profilů na vodních tocích byly dosaženy III. SPA. Kulminace hladin ve sledovaných profilech vysoce přesáhly hranice III. SPA. Vodní stavy odpovídající III. SPA byly dosaženy ve 32 sledovaných profilech.

Vlivem další srážkové činnosti docházelo od 31. 3. do 1. 4. k druhé povodňové vlně, kdy kulminace na některých profilech byly vyšší než v případě první vlny (např. Balinka, Svratka, Jihlava, Oslava, Moravská Sázava atd.). Během dalších dnů docházelo k mírným poklesům hladin.

V povodí Dyje se kulminační průtoky převážně pohybovaly v rozmezí pěti a dvacetileté povodně, místy padesátileté, na Dyji nad VD Vranov dokonce až pětisetleté a v úseku pod VD Vranov dvousetleté povodně. V povodí Moravy po soutok s Dyjí kulminace odpovídaly průtokům pětileté až dvacetileté, na samotné řece Moravě stoleté povodně.

V různých oblastech povodí Moravy postupně docházelo ke zvyšování SPA, rozlivům vody nejdříve do inundací, polí, lesů a dalších neobydlených částí území. Později docházelo k postupnému zaplavování sklepů a na některých místech i obydlí. Povodňové komise v různých částech území vyhlásily stav ohrožení, některá města evakuovala obyvatele. Mimořádné situace nastaly v důsledku překročení kapacity ochranných hrází a jejich přelití či destrukci (např. protržením hráze Cholinky a řeky Moravy došlo k zaplavení tří městských částí Olomouce).

Nejtragičtějším dopadem jarní povodně 2006 je ztráta 9 lidských životů. Jarní povodeň 2006 způsobila na území ČR škody, jejichž celková výše dosáhla 5 mld. Kč. Povodeň byla plošně rozsáhlá, postihla 799 obcí a v sedmi krajích bylo nutné vyhlásit stav nebezpečí. 

Povodeň zasáhla svým rozsahem téměř celé území ve správě Povodí Moravy, s. p. Vodohospodářský dispečink Povodí Moravy, s. p. předával několikrát denně informační zprávy povodňovým orgánům a účastníkům ochrany před povodněmi. Od 29. 3. 2006 do 10. 4. 2006 zasedal nepřetržitě Krizový technický štáb Povodí Moravy, s. p. Štáb vyhodnocoval průběžně situaci v celém povodí, rozhodoval o zásadnějších operativních manipulacích, předkládal příslušným povodňovým komisím (krizovým štábům krajů) návrhy na úpravy manipulací dle aktuální situace. Současně s tím pak vodohospodáři vydávali pokyny pro zabezpečovací práce na tocích a vodních dílech.

Na mnoha místech probíhaly záchranné a zabezpečovací práce, které vzhledem k rozsahu povodně byly téměř na celém území povodí. Jednalo se zejména o odstraňování překážek z vodních toků a objektů, odčerpávání vody z objektů, budování pytlových bariér, zajišťování kanalizačních výustí, zabezpečení náhradních zdrojů, dopravního značení, evakuace atd. „Povodňová situace byla výjimečná tím, že postihla téměř celé spravované povodí. Na průběh povodně a zmírnění jejího dopadu ale měla pozitivní vliv všechna protipovodňová opatření. V povodích s přehradními nádržemi se velmi příznivě projevilo jejich předpouštění v zimních měsících, zejména největších nádrží jako jsou Vranov, Vír, Mostiště a další,“ vzpomíná ředitel pro správu povodí Antonín Tůma z Povodí Moravy, s. p.

Velmi výrazným způsobem zmírnily celkové škody na majetku a zdraví obyvatel vodohospodáři manipulacemi na vodních nádržích. „Významnou úlohu sehrálo VD Vranov, díky kterému nedošlo ve Znojmě k žádnému výraznému zaplavení obytné zóny. Stejně tak byly zásadním způsobem ochráněny před škodami i další obce a města u Dyje, včetně Břeclavi. Vlivem transformace ve VD Mostiště byla kulminace Oslavy posunuta o 4 hodiny. VD Brno významnou transformací přispělo k ochraně jižní části Brna, k ochraně Židlochovic a také k řešení situace pod VD Nové Mlýny. Ve VD Vír bylo celkově zachyceno 26,6 mil. m³ vody. Ke zmírnění či zpomalení kulminace povodně přispěly i vodní nádrže Nové Mlýny, Bystřička, Slušovice, Plumlov, Letovice, Boskovice a další,“ popisuje Tůma. Průběh povodní v dolním úseku Dyje pod vodním dílem Nové Mlýny a v Moravě pod Hodonínem byl významně ovlivněn také řízeným odlehčením do průtočné inundace Bulhary – Břeclav, do poldru Přítluky a do oblasti inundačního území Soutok mezi Dyjí a Moravou. 

Bezprostředně po povodni na jaře 2006 byla spolu s odstraňováním povodňových škod zahájena také příprava a realizace nových protipovodňových opatření v povodí Moravy. V rámci zvyšování míry ochrany před povodněmi, přípravy efektivních technických opatření vytvářejících akumulační a retenční prostory a výstavy PPO v intravilánech měst a obcí investovalo Povodí Moravy, s. p. od roku 2007 do ochrany obyvatelstva a jejich majetku před povodněmi prostředky v hodnotě více než 3,1 mld. korun. Prostředky poskytlo Ministerstvo zemědělství v rámci druhé a třetí etapy programu Podpora prevence před povodněmi. V rámci čtvrté etapy, která probíhá od roku 2019, pak Povodí Moravy, s. p. předpokládá další investice v hodnotě 1,2 mld. korun.

Celkové povodňové škody na celém území povodí Moravy dosáhly téměř 2,5 mld. korun, přičemž 814 mil. Kč byly škody způsobené na vodohospodářském majetku Povodí Moravy, s. p. „Přestože tato povodeň měla mimořádný rozsah a charakter, nelze v období klimatické změny vyloučit, že nenastane v blízkém období situace ještě hrozivější. Otázka dalšího zdokonalení protipovodňových opatření je proto stále aktuální,“ doplňuje Tůma.

Povodí Moravy, s. p. proto bude pokračovat v přípravách a realizaci protipovodňových opatření města a obcí. V nedávné době byla dokončena protipovodňových ochrana např. v městech Břeclav, Svitavy či Pohořelice, probíhá stavba protipovodňové ochrany Olomouce, Hranic, Kunovic a Uherského Brodu a v různé fázi příprav je protipovodňová ochrana Přerova, Lipníku či Troubek. 

***

Významné stavebné projekty v rámci výstavby protipovodňové ochrany sídel v Povodí Moravy zobrazují přiložené tabulky: 

V letech 2007 – 2014 probíhal program 129 120 Podpora prevence před povodněmi II. V rámci 4 podprogramů státní podnik uskutečnil 44 akcí, z toho bylo 11 převzato po Zemědělské vodohospodářské správě po její transformaci do podniků povodí k 1. 1. 2011. Celkové vynaložené náklady byly 1 770 mil. Kč. 

Stavby realizované v II. etapě PPO
název akce	realizace stavby
	zahájení	ukončení
SN Černá	2012	2013
PPO Př. 02 Panenského potoka	2012	2012
PPO Hlubočanský	2011	2011
ZKT Mlýnský náhon OO Vlkoš	2008	2009
ZKT Kurdějovský potok	2010	2012
ZKT Lačnovského potoka	2008	2010
ZKT Dobřínský	2012	2013
Úprava toku – PPO Rudíkov	2012	2013
Suché nádrže a zasakovací a svodné průlehy Zábřeh – Ráječek	2012	2012
Morava, Olomouc – Černovír, ochranná hráz LB	2007	2007
Svitava, Spešov – ochranné hráze	2010	2010
Morava, Lesnice, ochranná hráz	2009	2009
Třebůvka, Moravičany – hrázování	2010	2011
Svitava, Blansko, úprava koryta	2009	2009
Svitava, Letovice – zvýšení kapacity koryta	2010	2011
Svratka, Unčín – zvýšení kapacity koryta	2012	2013
Morava, Mitrovice, ochranné hráze	2011	2011
Morava, Uherské Hradiště – Jarošov, sanace průsaků LB hráze	2009	2009
Oslava, Dlouhá Loučka – rekonstrukce hrází PB	2010	2011
Protipovodňová opatření v k. ú. Pravlov	2012	2013
Morava, Uherské Hradiště, Staré Město – zvýšení kapacity koryta I. etapa	2013	2013
Jihlava, Třebíč – zvýšení kapacity koryta II. etapa – stavební část	2010	2012
Morava, Olomouc – zvýšení kapacity koryta II. etapa A	2012	2013
PPO v Rájci – Jestřebí	2011	2011
Znojmo, stavební úpravy na kanalizaci Melkusova – Krapkova	2011	2013
Napajedla – protipovodňová opatření pravého břehu řeky Moravy	2010	2011
Slavkov u Brna – protipovodňová ochrana města	2011	2012
Zkapacitnění koryta potoka Pstruhovec	2011	2011
Protipovodňová opatření města Velké Meziříčí	2012	2013
Protipovodňová hráz Juřinka II	2011	2011
VD Bystřička – rekonstrukce přelivu	2008	2010
VD Vranov – rekonstrukce manipulačních zařízení	2009	2011
VD Fryšták – zkapacitnění skluzu	2011	2011
VD Karolinka – rekonstrukce hráze	2012	2013
VD Plumlov – rekonstrukce návodního líce a koruny hráze	2012	2013

V následujících 6 letech proběhla realizace III. etapy protipovodňových opatření program 129 260 Podpora prevence před povodněmi III (2014 -2019), v rámci které Povodí Moravy, s. p. realizoval investice do výstavby ochrany měst a obcí v hodnotě 1 400 mil Kč. 

Stavby realizované v III. etapě PPO – trvání do roku 2019
název akce	realizace stavby
	zahájení	ukončení
VD Vranov – rekonstrukce koruny hráze	2 016	2019
VD Koryčany – rekonstrukce VD	2 017	2020
VD Opatovice – rekonstrukce VD	2 017	2019
Poldr Mysločovice	2 016	2017
Bečva, Přerov – PPO nad jezem – 1P/04 Nábřeží E. Beneše	2 016	2017
Protipovodňová opatření města Pohořelice	2 016	2019
Svitava, Svitavy – zvýšení kapacity koryta III. etapa	2 016	2019
Bečva, Přerov – PPO nad jezem – 1L/08 - nábřežní betonová zídka	2 016	2017
Dyje, Břeclav – protipovodňová opatření I. etapa	2 016	2019
VD Boskovice – rekonstrukce vodního díla – zvýšení bezpečnosti za povodní	2 017	2020
Morava, Olomouc – zvýšení kapacity koryta II. etapa B	2 017	2022

Zvyšování míry ochrany před povodněmi, příprava efektivních technických opatření vytvářejících akumulační a retenční prostory a výstavba PPO v intravilánech měst a obcí pokračuje čtvrtou etapou. Dotační program 129 360. „Podpora prevence před povodněmi IV“ probíhá od roku 2019. Program navazuje na úspěšné předchozí etapy realizované od roku 2002. V rámci této etapy Povodí Moravy, s. p. realizuje tři rozsáhlé stavby, dvě aktuálně zahajuje a dvě připravuje. Předpokládané vynaložené náklady v rámci čtvrté etapy dosahují výše 1 219 mil. Kč. 

Stavby realizované v IV. etapě PPO – trvání od roku 2019
název akce	realizace stavby
	zahájení	ukončení
Olšava, Uherský Brod PPO	2 019	2022
Olšava, Kunovice – protipovodňová ochrana	2 019	2022
Bečva, Hranice na Moravě – zkapacitnění jezu	2 018	2021
Bečva, Hranice na Moravě – PPO města	2021	2022
Bečva, Přerov – PPO města nad jezem 1. etapa	2021	2023
VD Plumlov – rekonstrukce bezpečnostního přelivu	2021	2022
VD Letovice – rekonstrukce VD vč. odstranění sedimentů	2021	2024

 

 

 

Vliv vodních nádrží během povodně na jaře 2006
VD Vranov	VD Vranov povodeň s kulminací 482 m3/s (což je více jak pětisetletá povodeň) transformovalo na 305 m3/s. Podařilo se tak podstatně omezit škody v celém povodí Dyje pod VD Vranov, včetně území pod VD Nové Mlýny. Ve městě Znojmě nedošlo k žádnému výraznému zaplavení obytné zóny, v záplavě bylo cca 10 zahradních domků a bylo podmáčeno několik sklepů. Stejně tak byly zásadním způsobem ochráněny před škodami i další obce a města u Dyje, včetně Břeclavi.
VD Mostiště	Celkové přiteklé množství do VD Mostiště ve dnech 26. 3. 2006 – 8. 4. 2006 bylo vyhodnoceno v objemu cca 20 mil. m3 a odteklé množství ve výši cca 17,6 mil.m3. Celkově bylo v nádrži zachyceno cca 2,4 mil. m3. Vlivem transformace ve VD Mostiště byla kulminace posunuta o 4 hodiny.
VD Vír	Celkové přiteklé množství do VD Vír bylo vyhodnoceno v objemu cca 56 mil.m3 a odteklé množství ve výši cca 29,4 mil. m3. Celkově bylo v nádrži zachyceno cca 26,6 mil. m3. Vodní dílo transformovalo celkový přítok 128 m3/s na 55 m3/s pod VD Vír I.
VD Brno	Celkové přiteklé množství do VD Brno bylo 96 mil. m3 a odteklé množství 86 mil. m3. V nádrži se zadrželo téměř 10 mil. m3. Nádrž významnou transformací přispěla k ochraně jižní části Brna, k ochraně Židlochovic a také k řešení situace pod VD Nové Mlýny.
VD Letovice	Celkové přiteklé množství do VD Letovice bylo vyhodnoceno v objemu cca 11,1 mil. m3 a odteklé množství ve výši cca 6,6 mil. m3. Celkově bylo v nádrži zachyceno cca 4,5 mil. m3.
VD Boskovice	Díky předpuštěnému zásobnímu objemu nádrže vykázalo VD poměrně výraznou transformaci povodňové vlny, kdy v době kulminace přítoku 17,4 m3/s byl odtok držen pod hodnotou neškodného odtoku na 5 m3/s. Neškodný odtok 7 m3/s byl 31. 3. 2006 v 18:00 překročen, ale pouze nepatrně. Celkové přiteklé množství do VD Boskovice bylo vyhodnoceno v objemu cca 6,1 mil. m3 a odteklé množství ve výši cca 4,57 mil. m3. Celkově bylo v nádrži zachyceno cca 1,53 mil. m3.
VD Plumlov	Celkové přiteklé množství do VD Plumlov bylo vyhodnoceno v objemu cca 12,07 mil. m3 a odteklé množství ve výši cca 9,0 mil. m3. Celkově bylo v nádrži zachyceno cca 3,07 mil. m3.
VD Slušovice	Celkové přiteklé množství do VD Slušovice bylo vyhodnoceno v objemu cca 8,93 mil. m3 a odteklé množství ve výši cca 7,16 mil. m3. Celkově bylo v nádrži zachyceno cca 1,77 mil. m3.

 

 Obr. 1: VD Vranov dne 30. 3. 2006

Obr. 2: VD Znojmo dne 30. 3. 2006

Obr. 3: Detail prokopané silnice Hevlín-Laa an der Thaya

Obr. 4: Řeka Balinka ve Velkém Meziříčí dne 31. 3. 2006

Obr. 5: Řeka Svitava v Blansku dne 1. 4. 2006