Napojení odstavených ramen vrací Dyji pod Břeclaví třetinu délky

O devět set metrů se prodloužila cesta vodě v Dyji mezi Břeclaví a soutokem s Moravou. Čeští a rakouští vodohospodáři dokončili napojení tří meandrů zpět do koryta řeky Dyje, čímž řece vrátili jednu třetinu původní délky, kterou ztratila při úpravách. Společný projekt Dyje 2020 je dotován Evropskou unií v programu INTERREG V-A Rakousko – Česká republika a podílí se na něm rakouská společnost pro správu toků viadonau a český správce toku Povodí Moravy s. p. Práce byly na čas přerušené kvůli hnízdění orla mořského.

Vrátit prostor řece Dyji se rozhodli v rámci projektu oba její správci. Po společném plánování, které začalo na jaře 2016, byly v srpnu 2018 zahájeny stavební práce, v rámci kterých došlo k napojení dvou odstavených ramen řeky Dyje na rakouském území a jednoho ramena na českém území. „To nejúžasnější na celém tomto projektu je proměna, která se stala za necelé čtyři roky. Z řeky, která byla v minulosti narovnána a desítky let tvořila nepřekonatelnou státní hranici, se stala řeka, u které se setkáváme s našimi kolegy z Rakouska,“ říká Ing. David Veselý, který v projektu zastupuje českého správce toku Povodí Moravy, s. p.

Napojování odstavených ramen představuje součást komplexu opatření v boji proti dopadům sucha nejen v těchto izolovaných vodních útvarech. Napojením odstavených ramen na vodní tok bude zabráněno jejich vysychání a úhynu vodních živočichů a zániku na vodu vázaných ekosystémů. Zároveň se zpomalí odtok vody z krajiny. „Každý metr koryta, který řece vrátíme, zvyšuje šanci, že voda zůstane na jižní Moravě, kde ji tolik potřebujeme. Neodteče pryč a zlepší vodní bilanci zdejších lužních lesů. Řekám vracíme původní charakter, realizujeme přírodě blízká opatření a revitalizujeme řeky v povodí Moravy v místech, kde jsou taková řešení možná. Je ale důležité mít na paměti, že v osídlených oblastech není možné dělat stejná opatření jako v krajině. Podobné přírodě blízké úpravy jsou součástí komplexu opatření a musí být prováděny v souladu s opatřeními pro posílení vodních zdrojů. Bez nich postrádají smysl, neboť nenahrazují vodní zdroje,“ vysvětluje generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.

Zvláštní výzvu při projektování představovala hranice mezi oběma státy. Ta vede středem řeky Dyje a změna jejího toku by tedy znamenala i změnu státní hranice. Obě říční větve, tedy jak nově napojené meandry, tak i koryto řeky, zůstaly zachovány v původní trase. Dělení vody mezi tyto větvě je potom zajištěno tak, aby při průměrném průtoku procházela stávajícím korytem větší část vody, což je podmínka definující průběh státní hranice. Nižší i vyšší průtoky jsou naopak přednostně vedeny nově napojenými meandry. „Dyje nerespektuje žádné politické ani administrativní hranice. Najít smysluplná řešení pro ochranu vod a získání prostoru pro řeku je proto možné jen díky přeshraniční spolupráci,“ říká Franz Steiner, projektový manažer rakouské společnosti viadonau a partner projektu z Rakouska.

Nivní území v hraničním úseku Dyje na Břeclavsku je jedinečným místem výskytu orla mořského, který je v České republice veden jako kriticky ohrožený druh. Počet párů tohoto dravce se u nás odhaduje jen okolo 120. Jeho hnízdění v lokalitě provádění stavebních prací tak ovlivnilo také samotnou stavbu. „Orel mořský patří mezi naše nejvzácnější hnízdící dravce a každé vyvedené mládě je proto velkým úspěchem. Rušení hnízdícího páru by mohlo vést až k opuštění snůšky. Proto jsme přerušili veškeré práce po dobu, kdy bychom jeho hnízdění mohli ohrozit. Přerušení prací nakonec trvalo celé dva měsíce,“ popisuje Veselý.

Napojení ramen je jen jedním z výsledků celého projektu Dyje 2020. Další menší opatření (jako jsou např. podpora rozvoje rybí populace či lokální zlepšení morfologie toku) pak zajistí zlepšení stavu říční krajiny a celého nivního území nejen na hraničním úseku řeky Dyje pod městem Břeclav, ale také v cenném území Národních parku Podyjí/Thayatal.

Náklady za provedení stavebních prací na napojení odstavených ramen na české straně jsou 556 631 EUR bez DPH, na rakouské straně 395 298 EUR bez DPH, z toho 85 % kofinancuje EU. Mezi nejvýznamnější aktuální revitalizační projekty Povodí Moravy, s. p. patří například dokončená renaturace Moravy u Štěpánova, probíhající revitalizace Baštýnského potoka u Novosedel, revitalizace Bečvy u Černotína a Skaličky či zahajovaná revitalizace Trkmanky ve Velkých Pavlovicích.

Video k projektu 

Reportáž ČT

Další informace:

Bc. Petr Chmelař

útvar vnějších vztahů a marketingu

publikováno 25. května 2020, 10:07aktualizováno 1. června 2020, 08:53 štítky: Dyje, rameno Dyje, revitalizace, revitalizační opatření,