Světový den vody vyzývá společnost k rychlejší změně v přístupu k vodě

22. března si každoročně připomínáme Světový den vody. Mottem letošního Světového dne vody je „Accelerating change“, které můžeme přeložit jako „Urychlení změny“. Světový den vody letos upozorňuje právě na nedostatek vody zejména v rozvojových částech světa, které se s tímto nedostatkem musejí vyrovnávat se stále větší naléhavostí. Dopady klimatické změny se však bezprostředně dotýkají i obyvatel České republiky. Se zhoršující se změnou klimatu bude voda stále kritičtějším zdrojem. Musíme se proto změnit i my, naše myšlení a přístup k vodě. Musíme se rychle přizpůsobit a přijmout taková opatření, která nám zajistí přístup k tomuto vzácnému zdroji i do budoucna. Na klimatické změny musíme reagovat, dokud ještě můžeme, dokud nám zbývá čas.

V rámci povodí Moravy vodohospodáři dlouhodobě realizují řadu opatření pro posílení míry akumulace povrchových vod ve vodních zdrojích. Vedle zodpovědného hospodaření s vodou na stávajících vodních nádržích v suchých obdobích nedávno dokončili rekonstrukci přivaděčů do vodárenské nádrže Hubenov na Vysočině, připravují výstavbu vodní nádrže Vlachovice ve Zlínském kraji a usilují o navýšení objemu zadržené vody v novomlýnských nádržích o 9 mil. m³. V posledních letech navíc provedli rekonstrukce a prodloužili životnost vodních nádrží Vranov, Opatovice, Boskovice, Koryčany, Bystřička a Plumlov. V současnosti probíhá rekonstrukce vodní nádrží Letovice. 

Světový den vody byl Organizací spojených národů určen od roku 1993 na 22. březen. Spojené národy tento den navrhly v roce 1992 v rámci Agendy 21 na jednání UNCED v Rio de Janeiru, v Brazílii. Důvodem je skutečnost, že na světě více než miliarda lidí trpí nedostatkem pitné vody, nemá přístup k vodě. Propagace agentur a nevládních organizací věnujících se problémům spojeným s vodou je zaměřena na čistotu a ochranu vod a jejich šetření. Kromě toho je každým rokem zpracováváno určité specifické téma. 

 

***

Světový den vody 2023 – neodkladné urychlení změn

„V rámci vyhlášeného Světového dne vody (22. března) si všichni připomínáme význam vody pro společnost, člověka, přírodu a všechno živé. Až s dopady klimatické změny nabývá voda na významu i v Evropě, kde jsme si celá staletí užívali vodního blahobytu. O významu vody se toho již napsalo hodně. Vodě, jejím vlastnostem, složení i významu se věnují vědní obory, stále nás však tak jednoduchá sloučenina oslovuje a překvapuje svými anomáliemi. Ty největší změny vidíme všichni kolem sebe, jak reaguje příroda na nedostatek vody, jak se rychle adaptuje i bez zásahu člověka. Změna klimatu tyto změny velmi urychluje, a proto nosné téma letošních oslav významu vody je „Urychlení změn“.

Krajina, aby přežila i s omezeným množstvím vody, se musela přizpůsobit. Rostliny a stromy náročné na vodu uschly, nedokázaly se bez vody a mízy vypořádat s kůrovcem, nestačily se bez vody ochladit výparem, evapotranspirací a doslova se upekly. V nových podmínkách se vegetace včetně stromů rychle přizpůsobila, lépe hospodaří s vodou, netvoří tolik dřevní hmoty a na druhé straně je schopna velkým teplotám čelit zvýšenou evapotranspirací, pokud má vodu k dispozici.

Člověk by si měl vzít příklad z přírody, poučit se, a stejně rychle reagovat. Jinak vodu bude mít pro svoji potřebu nedostupnou. My vodohospodáři vidíme, že i v letech s vysokými srážkami máme i při 100% srážkách povrchové vody o 20–35 % méně, než tomu bylo v minulých desetiletích. Zatímco v minulosti nám krajina ponechala v našem území z celkových srážek 35–40 % vody pro povrchové vody a k doplnění podzemních vod, v posledních letech přitéká do sítě vodních toků a do podzemních vod pouze 14–20 %. To je rychlá reakce krajiny na vysoké teploty, zvýšený výpar, vysušování krajiny větrem a zejména vysokou evapotranspiraci rostlinami, které se snaží přežít. Díky i této vzdušné vlhkosti nevnímáme tak intenzivně vlny veder, ale skutečnost je alarmující.

Jen v minulém roce narostl počet tropických dní v Brně z 12 na 32, průměrná teplota v minulém roce byla o 2,6 °C vyšší, maximální teploty na řadě míst překonávaly rekordy. Nástup vegetace začíná každoročně dříve.

Pokud nám tedy zůstává v našich podmínkách jižní Moravy z celkových srážek kolem 12 % vody pro povrchové vody a 1,5–2 % vody pro doplňování podzemních vod, jsme v zabezpečenosti zajištění výhledových potřeb vody pro člověka a společnost silně ohroženi.

Nelze předpokládat snížení teplot na planetě, nemůžeme očekávat nárůst srážek v řádech desítek procent. Naopak lze očekávat větší extremitu počasí, nerovnoměrnost srážek, delší období sucha s prohloubením obou extrémů. V těchto případech nám krajina více vody nezadrží: již dnes z krajiny odtéká o 50 % méně vody, hladiny řek klesají a řada i významných toků vysychá v letních měsících úplně. Je to rychlá reakce krajiny, aby přežila.

S tím, co nám zůstává, musíme dobře hospodařit. V době zvýšených průtoků nenechat vodu, aby opustila naše území a akumulovat ji zejména k vodárenským účelům, k posílení krajiny v době sucha závlahami a zejména k navýšení průtoků v tocích. Bez této možnosti nám toky budou vysychat stále častěji. Je to výzva k urychlení změn v přístupu celé společnosti k vodě, k posílení akumulace v nádržích, se kterou může hospodařit (akumulovat, odebírat). Bez rychlé reakce velmi rychle přijdeme o vodní blahobyt a voda bude v řadě oblastí omezeně dostupná. Již dnes je obyvatelstvo zásobováno z podzemních zdrojů v ČR z 50 % a 2 % vody ze srážek nestačí podzemní vody trvale doplňovat. Vážnost signalizuje pro jižní Moravu i letošní leden, kdy srážky dosahovaly v tomto území 30–35 % dlouhodobého průměrů a teplota byla o 4,2 °C vyšší než dlouhodobý průměr. Staticky to však byl vodný leden, neboť v průměru v ČR v lednu srážky dosáhly 125 %.

Vypořádat se však musíme s extrémy, ne se utěšovat s průměry a tím, že voda z kohoutku ještě teče. Ano – teče, ale na mnoha místech už není ta použitá do čeho vypouštět.“

Dr. Ing. Antonín Tůma

Ředitel pro správu povodí

Povodí Moravy, s. p.