Návrh záplavového území a aktivní zóny toku Desné a souvisejících přítoků Losinky, Merty, Rejchartického a Holubího potoka

Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. (Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, § 66). 

Pro lepší a účelnější zvládání povodní a omezení ztrát na lidských životech, zdraví a majetku a následné strategické rozhodování o realizaci a rozsahu opatření k ochraně před povodněmi je nezbytné znát rozsah potenciálně ohroženého území, tedy rozsah záplavového území, včetně aktivních zón záplavového území. 

Dle „Strategie ochrany před povodněmi v České republice“, schválené vládním usnesením č. 382 ze dne 19. 4. 2000 se počítá, jako se základním a neopominutelným opatřením v ochraně před povodněmi, s omezováním ekonomické aktivity v záplavových územích namísto snahy chránit tato území před povodněmi za každou cenu. Základním krokem pro tento postup je vymezení aktivní zóny záplavového území s rozdílným způsobem možného využití a to zejména s ohledem na ochranu majetku, zdraví a života občanů. 

Aktualizaci záplavového území a aktivní zóny na toku Desná a souvisejících přítocích Losinka, Merta, Rejchartický a Holubí potok zpracoval pro Povodí Moravy, s.p. na základě Smlouvy o dílo Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. – REVITAL.

Aktualizace záplavového území byla zpracována po realizaci Přírodě blízkých protipovodňových opatření na řece Desné v km 14,231 – 16,840, I. a II. etapa. 

Dne 16. 11. 2023 proběhlo na ObÚ Rapotín projednání s dotčenými obcemi a vodoprávním úřadem. Po dokončení aktualizace bude záplavové území včetně aktivních zón předloženo příslušnému vodoprávnímu úřadu, tedy Krajskému úřadu Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ke stanovení záplavového území a vymezení aktivní zóny. Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření obecné povahy.

Návrh nového záplavového území a aktivní zóny se týká vodního toku Desná od silničního mostu Maršíkov – Velké Losiny až po železniční most v Šumperku, Losinky od ústí náhonu z Desné po ústí do Desné, Merty, Rejchartického a Holubího potoka v délce vzdutí 500-leté povodně z Desné.

 

Návrh záplavového území a aktivní zóny je zpracován dle Vyhlášky č. 79/2018 Sb. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace. 

Na toku Desná, Losinka, Merta, Rejchartický a Holubí potok bylo provedeno podrobné geodetické zaměření koryta, objektů na toku a přilehlé inundace. Dále byla použita projektová dokumentace skutečného provedení stavby protipovodňových opatření a skutečné zaměření stavby. Následně byl sestaven numerický model a provedeny hydrotechnické výpočty proudění vody v korytě a inundaci, včetně zahrnutí přítoků. Výpočet je proveden na platných hydrologických údajích, které poskytuje Český hydrometeorologický ústav. 

Při reálné povodňové situaci existuje mnoho ovlivňujících faktorů, které mohou způsobit odlišnost skutečného rozlivu od navrženého záplavového území. Jedná se například o hromadění splavenin na průtokově nevhodných objektech, délka trvání a objem povodňové vlny, intenzita a doba trvání srážky a její plošný rozsah, nasycenost povodí a vsakovací schopnost půdy, stav vegetace, střet povodňových průtoků na soutoku vodních toků, porušení koryt vodních toků nebo staveb v inundaci, ledové jevy apod.

Záplavové území zahrnuje pouze rozliv z vodních toků, nezohledňuje rozliv způsobený povrchovým odtokem při intenzivní srážkové činnosti, výronem vody z kanalizační sítě nebo zaplavení spodní vodou v důsledku stoupání hladiny podzemních vod.

  mapa záplavového území a aktivní zóny

mapa rychlostí při průtoku Q₁₀₀

mapa hloubek při průtoku Q₁₀₀

mapa povodňového ohrožení

Záplavové území, aktivní zóny záplavového území, mapy hloubek, rychlostí a mapy povodňového ohrožení jsou zakresleny v mapách 1 : 10 000. 

 

Podle ustanovení Vyhlášky 79/2018 Sb. §6 aktivní zóna záplavového území zahrnuje plochy:

- vlastního koryta toku v šířce břehových hran a souvisejících přítoků, kanálů

- území vymezené liniovými stavbami na ochranu před povodněmi

- plochy vymezené jako vysoké povodňové ohrožení

- plochy vymezené jako střední povodňové ohrožení, pokud v jeho ploše jsou hloubky >1,5 m, nebo rychlosti >1,5 m/s, a nebo součin hloubky a rychlosti >0,75 m2/s.

- V souladu s §6 odst. 3 do aktivní zóny nejsou zahrnuty izolované plochy vysokého a středného ohrožení.

 

Vymezení záplavového území a aktivní zóny je významným regulačním faktorem v procesu územního plánování, protože upozorňuje potenciální investory na rizika při povodních i na nezbytné vyvolané investice na protipovodňová a kompenzační opatření v případě realizace nových staveb v tomto území. 

 

Omezení v aktivní zóně záplavového území:

V aktivní zóně záplavových území se dle § 67 odst. 1 a 2 vodního zákona č. 254/2001 Sb., nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.

 

V aktivní zóně je dále zakázáno

a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,

b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,

c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,

d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení; to neplatí pro zřizování táborů sestávajících pouze ze stanů, které byly před stanovením aktivní zóny záplavového území v tomto místě zřizovány a které lze v případě povodňového nebezpečí neprodleně odstranit.

 

Mimo aktivní zónu v záplavovém území stanoví vodoprávní úřad opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena. Mezi omezující podmínky patří např.

• omezení skladování nebezpečného odplavitelného materiálu, který může přemístěním poškodit veřejné i jiné soukromé objekty či vytvořit překážku (ucpat průtočný profil) pro povodňovou vlnu,
• omezení skladování nebezpečných závadných látek, které mohou kontaminací povodňové vody ohrozit jakost povrchových a podzemních vod,
• omezení výstavby liniových objektů (např. ploty), významně ovlivňujících odtokové poměry,
• omezení výstavby objektů, v nichž se trvale zdržují lidé nebo které slouží ke shromažďování lidí (např. nemocnice, domovy důchodců, školy, obchodní centra atd.),
• požadavek na zvýšenou odolnost objektů nové výstavby nebo jejich částí a jejich dispozici, která přispěje k minimalizaci nepříznivých účinků povodní snížením jejich zranitelnosti a potenciálních škod např.
• omezení podsklepených objektů, požadavek na umístění úrovně podlah 1.nadzemního podlaží nad úroveň příslušné návrhové povodně (např. stoleté),
• požadavek na umístění citlivých technologií vnitřního vybavení (např. elektrorozvaděče, plynové kotle, spotřebiče atd.) nad úroveň příslušné návrhové povodně (např. stoleté),
• požadavek na detailní materiálové specifikace pro spodní část staveb (např. nenasákavé případně omyvatelné materiály, aby byla možná rychlá a nenákladná údržba po povodních),
• požadavek na vybavení objektů prvky aktivní ochrany před vniknutím vody do vnitřních částí objektů (např. mobilní hrazení, speciální těsnění otvorů – okna, dveře),
• požadavek na přizpůsobení dispozice objektů hlavním směrům průtoku při povodňové situaci.

Nevhodná stavební činnost prováděná v aktivní zóně záplavového území má přímý vliv na změnu odtokových poměrů v širším území. Proto jakékoliv stavby realizované v aktivní zóně jsou nejen přímo ohroženy vlastní povodní, ale jako takové jsou přímým nebezpečím pro ostatní části záplavového území z důvodu změny proudění a významného vlivu zpětného vzdutí. V podstatě se jedná o území, které by mělo být výhradně určeno pro převádění povodňových průtoků.

 

Vymezení aktivních zón se tedy stává velmi účinným preventivním nástrojem pro snížení povodňových škod.

 

Záplavové území vodního toku Desná a přítoků je zpracováno za účelem preventivního protipovodňového opatření dle § 65 odst 2 a) zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, tedy zjištění stavu povodňové situace N-letých vod v daném území. Jedná se tedy o informování odborné i laické veřejnosti o možném rozlivu vod při povodních.

 

Stanovené záplavové území včetně aktivní zóny je závazným podkladem pro územní plánování v území a musí být zahrnuto do jednotlivých stupňů územně plánovací dokumentace – zejména do grafických částí a výkresů řešících limity využití území – v souladu s platnou vyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění. Záplavové území je podkladem pro povodňové plány obcí i jednotlivých nemovitostí ohrožených povodněmi. Na základě znalosti o záplavovém území je možné připravovat účelné protipovodňové opatření.

 

Každá plánovaná výstavba v záplavovém území musí být posuzována s ohledem na ovlivnění odtokových poměrů v inundaci, s ohledem na možné hloubky a rychlosti vody a případné ohrožení stavby.

 

 

Kontakt na zpracovatele záplavového území a aktivních zón:

 

Povodí Moravy, s.p.

Dřevařská 11, 602 00 Brno

Útvar hydroinformatiky a geodetických informací

vedoucí útvaru: Ing. Iva Jelínková, tel. 541 637 393, e-mail: jelinkovai@pmo.cz.